Es tArDE Y EsTOy PeNsAnDo eN tI
hAcE FrIo Y La nOcHe Es ClArA,
tAn clArA cOmo aQuEllA
qUe NoS DeScUbRIo, jUnToS.
mIs mAnOs tE NecEsItAn,
MiS OjOs tE BuSCaN
eN AlGuN lUGaR,
y sOlO tE EnCuEnTrAn eN MI PeNsAmIeNtO.
mIrO Al cIeLo
Y vEo nUeStRa esTrElLA,
eSe RiNcÒn
En eL QuE ExIsTiMoS SoLo Tu,
SÒlO Yo;
EsE PeQuEñO SuEÑo
En El qUe pOdEmOs aMaRnOs y sER FeLiCeS.
cOmo iMagInAr
QuE EsTA IsToRiA qUiZÀS aLgUn DÌA tErMiNe
eStÀs tAn lEjoS pErO AlA VeZ TaN CeRcA
qUe caDa nOcHe
CuAnDo tU RECuErDO vIeNe a mi
tOdO GIrA a mI AlReDeDoR
y nO ENtIeNdO Po qUe.
EsTa hErMoSa iLuSiòN nO PuEdE SeR rEaLiDaD.
sIeMpRe, En CuAlQuIeR mOmEnTo
MiEnTrAs ExIsTa El aMoR,
hAbRa uN LuGaR
taN GrAnDe,
CoMo La dIsTaNcIa qUe nOs sEpArA
pArA qUe tU ViVaS...
eN Mi cOrAzÒn.